Mariánské Lázně: Klenot mezi lázněmi
Historie Mariánských Lázní se začala psát až na počátku 18. století. Od té doby však prošly bouřlivým vývojem a dnes jsou považovány za nejhezčí ze všech českých lázeňských měst. Lázeňské domy, půvabné kolonády, hotely, sochy i vycházkové cesty jsou zasazené do zeleného prostředí půvabných městských parků a okolních lesů.
Jako byste ani nebyli ve městě. V Mariánských Lázních si připadáte jako v jednom velkém nádherném zeleném parku, který tu a tam osvěží kolonáda, lázeňský dům, romantický hotýlek či umělecké dílo v podobě sochy, fontány i kašny. Moderní Mariánské Lázně jsou ideálním místem nejen pro léčbu, ale také pro strávení příjemné dovolené v atraktivním prostředí.
NEJMLADŠÍ MEZI ČESKÝMI LÁZNĚMI
Těžko si představit, že ještě před dvěma stoletími zde rostl nehostinný a neprostupný prales plný hlubokých bažin a nebezpečně strmých roklí. V nepřístupném údolí vyvěraly desítky léčivých pramenů, jejichž účinky byly sice dobře známé, avšak nevyužívané právě kvůli ne zrovna přátelskému prostředí.
O síle zdejších léčivých minerálních pramenů se naštěstí osobně přesvědčil významný lékař Josef Jan Nehr působící ve zdejším premonstrátském klášteře v Teplé. Byl to právě on, kdo se zasloužil o postavení prvního lázeňského domu v roce 1808 a pro nové město vymyslel název Mariánské Lázně.
Jeho snahy o zvelebení tohoto místa se chytil opat kláštera, který se rozhodl vybudovat další lázeňské město. Bažiny byly vysušeny, rokle zasypány a na jejich místě během následujících let vyrostlo malebné lázeňské městečko uprostřed upravených parků plných zeleně.
Největší období slávy prožívaly lázně ve 20. století, kdy se Mariánské Lázně skloňovaly daleko za hranicemi naší malé země. Během lázeňské sezóny zde bylo možné narazit na významné české i zahraniční osobnosti. Zdejší příjemné prostředí si oblíbil anglický král Edward VII. , rakouský císař František Josef I. , skladatel Chopin i německý básník J. W. Goethe , který právě zde potkal svou lásku Ulriku.
Dvě světové války ve 20. století ani období socialismu Mariánským Lázním příliš neprospěly. Lázně byly využívány pouze k léčebným účelům. Nedostatečné investice do obnovy města vedly k pomalému chátrání krásných budov. Naštěstí přišel rok 1989 a s ním sametová revoluce jako krok do nového demokratického světa.
Po tomto se Mariánským Lázním vrátil ztracený lesk a turistický ruch ožil ve své bývalé kráse. Centrum města bylo náležitě opraveno a objevily se nové hotely a penziony pečující o české i zahraniční turisty. Každý hotel, penzion a apartmán v Mariánských Lázních se může chlubit specifickou atmosférou i kvalitními službami. Příjemné ubytování najdete třeba v penzionu Edinburg .
Společně s Karlovými Vary a Františkovými Lázněmi hovoříme o tzv. Západočeském lázeňském trojúhelníku, který je považován za jedno z hlavních turistických center v rámci celé České republiky.
ZA PAMÁTKAMI, ODPOČINKEM I POZNÁNÍM
Architektura Mariánských lázních se vyznačuje jednotným slohem typickým pro období 19. století. Historické centrum tak působí příjemným kompaktním dojmem, který byl způsoben rychlým rozvojem. Většina budov byla postavena ve stejném období, stejně jako městské parky, které lázeňskému městu dodávají harmonický vzhled.
Nebylo by to pravé lázeňské město bez lázeňských kolonád, v jejichž nitru se ukrývají léčebné prameny. Hlavní kolonáda byla postavena v roce 1889 v pseudobarokním slohu a pyšní se unikátní litinovou konstrukcí a bohatou dekorativní výzdobou. Hned vedle se nalézají kolonády Karolínina a Křížového pramene. Poslední kolonáda chránící Ferdinandův pramen se nalézá v dolní části města.
Před hlavní kolonádou se centrem pozornosti pravidelně stává oblíbená Zpívající fontána s dvanáctidílnou plastikou kamenného květu, která se rozeznívá každý den vždy v období od 30. dubna do 31. října. Každou lichou hodinu si tak můžete vyslechnout jednu z mnoha slavných klasických hudebních děl. Ve večerních hodinách je hudebně-umělecký zážitek umocněn barevným nasvícením.
Pro odpočinek jako dělané jsou Římské lázně v hotelu Danubius Health Spa Resort Nové lázně z roku 1896. V oparu historické atmosféry si zde odpočinete po náročném dni a vychutnat si můžete i rozličné wellness procedury, které osvěží vaše tělo i mysl.
MARIÁNSKÉ LÁZNĚ - MĚSTO V PARKU
Městské parky plné zeleně a naučných stezek jsou chloubou Mariánských lázní. Parky mají z velké části zachovalou původní podobu, jejímž autorem byl geniální zahradní architekt 19. století Václav Skalník.
Nejvyhledávanějším parkem jsou Skalníkovy sady , které stály u zrodu celého města. Park se nachází mezi Hlavní ulicí a Goethovým náměstím a jeho součástí jsou také vodní plochy u Třebízského potoka. V severní části města se můžete projít parkem u Lesního pramene. Kromě přírodních krás zde narazíte na hudební pavilon, sousoší Goetha a Múzy či plastiku Tří múz od sochaře Zoubka.
Kolonádu Ferdinandova pramene obklopuje stejnojmenný park, v jehož centru stojí socha dívky s květinou známá pod názvem “Jaro”. V centru města se nachází Park Střed s pomníkem věnovaným židovským obětem a před branou mariánskolázeňské nemocnice narazíte na další městský park pyšnící se nádhernou kašnou.
Raritou, která rozhodně stojí za návštěvu, je park a naučný areál Boheminium. Zde můžete na vlastní oči spatřit miniaturní modely významných stavebních a technických památek. Park je rozsáhlý, a proto jej můžete projet roztomilým vláčkem, který zajisté ocení zejména malé děti. Pro ty je určený dětský koutek s trampolínou.
KDYŽ ZA KULTUROU, TAK ZA CHOPINEM
Kromě léčebných a relaxačních lázeňských pobytů nabízí Mariánské Lázně nespočet možností pro kulturní i sportovní vyžití. V centru dění stojí Městské muzeum, v němž kdysi pobýval J. W. Goethe. V současné době je zde možné blíže poznat historii zdejšího lázeňství. Část expozice je věnována osobě německého básníka.
Nejen milovníkům klasické hudby je určen Dům Chopin, v němž se pravidelně konají koncerty vážné hudby. Na jeho počest se také ve městě každým rokem pořádá Chopinův hudební festival. Divadelní představení klasických i moderních autorů lze vidět v Městském divadle.
Nejen kulturou je člověk živ. Návštěvníci Lázní tak mohou využít široké nabídky sportovních aktivit. Na úpatí Slavkovského lesa bylo v roce 1905 vybudováno nejstarší 18jamkové hřiště v České republice. Jeho slavnostního otevření se účastnil samotný anglický král Edward VII. , jenž se tak zároveň stal prvním zakládajícím členem zdejšího golfového klubu.
Není neobvyklé, že všechny významné budovy se nachází v centru města a okolí. Turisté se také rovněž mohou ubytovat v centru ale i na okraji města. Záleží pouze na tom, zda chcete být blíže rušnému společenskému životu, nebo naopak upřednostňujete klid. Nabídka ubytování je velmi rozmanitá a zahrnuje levné ubytovny v Mariánských lázních. V centru města se například můžete ubytovat v hotelu Foster. Mimo hostely a příjemné rodinné penziony zde náročnější turisté najdou i luxusní hotely či apartmány. Pro milovníky golfu je ideální volbou tento hotel v Mariánských Lázních, Esplanade Spa and Golf Resort.
ZA LÁZEŇSKÝMI OPLATKAMI
Kdo by neznal chutné Lázeňské oplátky? V Mariánských Lázní se jejich výroba traduje již od roku 1856 a jejich předchůdci s velkou pravděpodobností byly církevní oplatky hostie. Za jejich vznikem údajně stojí klášterní kuchař, který jednoduché těsto osladil a vždy dvě kulaté oplatky slepil chutnou směsí oříšků, cukru a skořice. Ty poté spekl dohromady. Oplatky měly úspěch a začaly se vyrábět ve velkém.
Průmyslovou výrobu zahájil Karel Reitenberger, který ve své pekárně “U tří bažantů” ročně vyrobil až 500 tisíc kusů oplatek. V současné době se lázeňské oplatky prodávají pod názvem Kolonáda a výrobci se dušují, že dodržují tradiční receptury i byť modernizované výrobní postupy. Typická oříšková směs se údajně stále sype ručně.
Dnes zná lázeňské oplatky každý Čech i turista. Vychutnat si můžete varianty od klasické, přes vanilkovou, čokoládovou, kakaovou až po oříškovou. Tvůrcem čokoládové varianty byl Josef Homolka, který experimentoval celé tři roky, než do světa vypustil první várku čokoládových oplátek.