Špindlerův Mlýn: město uprostřed hor
Známé horské městečko Špindlerův Mlýn nepatří mezi historickými památkami nabitá města. Jeho význam naopak tkví v poloze, která z něj dělá nejvýznamnější české lyžařské středisko. Za zimními sporty ale i letní turistikou sem ročně míří stovky tisíc turistů.
Česká republika se nemůže chlubit majestátními velehorami, jako jsou sousední slovenské Tatry či rakouské Alpy. Naše hory jsou výrazně menší, ale neméně krásné. Tím “nej” českým pohořím jsou Krkonoše , které se pyšní nejvyšší českou horou Sněžkou dosahující výšky 1603 m n. m. Přibližně v jejich centru najdeme nejznámější zimní horské středisko Špindlerův Mlýn.
NA POČÁTKU STÁL MLYNÁŘ ŠPINDLER
Historie zdejšího osídlení není tak stará jako v níže osídlených oblastech. Horské prostředí je odjakživa méně pohostinné. V průběhu 16. století zdejší horské oblasti začali osidlovat ostřílení dřevorubci. Postupně zde vzniklo několik menších osad, které se zhruba o dvě století později sjednotily v proslulé horské město.
Své jméno získalo podle mlynáře Špindlera, který si právě v těchto místech postavil na řece Labi mlýn. Na místě původního mlýna nyní stojí Špindlerova hospoda. Mlynář byl významnou osobností a kromě jiného inicioval stavbu zdejšího klasicistního kostela sv. Petra a Pavla. Rok 1793, kdy byla stavba zahájena, je oficiálně považován za založení města.
V průběhu 20. století se malebné horské městečko začíná proměňovat na zimní středisko , které turisté z Čech i okolních zemích vyhledávají kvůli stále více oblíbeným zimním sportům. Velké množství původních chalup se proměnilo v hotely, jako například Labská bouda. Či penziony, které nyní poskytují ubytování ve Špindlerově Mlýně v různé kvalitě. Pěkné a příjemné ubytování ve městě najdete v hotelu Windsor.
Na počátku 20. století byla vybudována také retenční vodní nádrž Labská přehrada, která zastavila každoroční ničivé povodně. Vzniklé jezero se brzy stalo oblíbeným turistickým místem v letních měsících.
ZA ZIMNÍMI RADOVÁNKAMI JEDINĚ DO “ŠPINDLU”
Mnohá česká města turisté navštěvují především kvůli historickým památkám. Zdejší města a městečka naopak lákají na krásnou horskou přírodu, kterou tvoří největší a nejvyšší české hory. Zdejší krajina je bohatě protkána sítí turistických stezek. Ty se zde začaly budovat již na počátku 19. století, kdy sem zamířily první skupiny nadšených milovníků horské přírody. Místní obyvatelé jim začaly poskytovat ubytování i pohoštění.
Čilý cestovní ruch na sebe nenechá dlouho čekat. Významným krokem byla výstavba kvalitní vozovky, která horské město propojila s okolním světem lépe než původní nezpevněná cesta. Do Špindlerova Mlýna začaly proudit davy turistů chtivých poznat zdejší divokou přírodu. S rostoucí poptávkou se buduje jeden penzion za druhým a s nimi nové hostince i restaurace. Ubytování ve Špindlu můžete najít v Penzionu Alenka.
Rozvíjející se cestovní ruch pomohl místním chudým obyvatelům, kteří se rázem stali zámožnými podnikateli a hoteliéry. Zprvu do hor mířili turisté pouze v létě. V zimě zde nebylo co dělat. I s tím si však vynalézaví horalové poradili a pro turisty vymysleli originální “zimní atrakce”. Prvním zimním sportem se tak stal “rohačkový sport”. Ten byl na konci 19. století vytlačen lyžemi, které doslova české hory ovládly.
V současné době je to právě zima, kdy je cestovní ruch nejbouřlivější. Češi i zahraniční turisté si rezervují ubytování měsíce dopředu. Vzhledem k širokém záběru je zde možné sehnat levné ubytování v menším hostelu či ubytovně stejně jako v luxusním apartmánu nebo ve velkokapacitním hotelu, příkladem může být luxusní hotel
Savoy Špinlerův Mlýn. Nejdražší dovolená ve Špindlerově Mlýnu je tradičně během zimních měsíců. Ušetřit je možné díky nabídce last minute pobytů.
NEJEN ZIMOU JE ŠPINDLERŮV MLÝN ŽIV
Ač zimní turistika ovládla město a jeho blízké okolí, ani od jara do podzimu zdejší krajina nezeje prázdnotou. Čeští i zahraniční turisté sem přijíždí poznávat krajinu po vlastních nohách či na kole. K tomu jsou určené značené cyklo-turistické stezky, které byly vybudovány během uplynulých dvou stoletích. Největší zásluhy jsou v tomto případě připisovány Krkonošskému spolku.
Velká část okolí a tedy Krkonoš spadá do oblasti Krkonošského národního parku (KRNAP), který ze dvou třetin pokrývají lesy. Zdejší krajinu je třeba chránit také pro ostatní generace. Žijí zde tisíce druhů zvířat, které jinde na světě nenajdeme. To platí také pro flóru. V rámci parku si také můžete prostřednictvím turistických stezek projít také přírodní rezervace, např. Černohorské rašeliniště, Prameny Labe, Rýchory a Prameny Úpy.
Posuďte to sami, které roční období je zde nejkrásnější. Ubytování ve Špindlerově Mlýně mimo zimní sezónu bývá levnější. O hotely či penziony tu rozhodně není nouze. Přímo uprostřed přírody v Krkonošském národním parku se můžete ubytovat v Clarion Hotel Špindlerův Mlýn. Mnohé hotely navíc poskytují zajímavé wellness programy , díky kterým bude váš pobyt ještě příjemnější. Pokud jde o penziony či apartmány, ty jsou většinou méně obsazené, a tak není nutná rezervace dlouho dopředu.
BEZ BRAMBOR BY TO NEŠLO
Život horala nebyl nikdy snadný. I přesto si s náročnými horskými podmínkami dokázali poradit a naopak z nich vytěžili to nejlepší. Strava horala musela být patřičně vydatná. Jídla se vařila sezónní a jedlo se jednoduše to, co bylo zrovna k mání.
Vařily se zejména hutné polévky, které v zimě zahřály a v létě osvěžily. Nejznámější polévkou je Krkonošské kyselo z chlebového kvásku, žitné mouky, brambor, vajíčka a hub. Kyselo se vaří dodnes a traduje se, že po náročném dni postaví na nohy každého.
Kromě polévek se pekly zelníky ze zelí, mrkvance z mrkví a řepánky. Ty nebyly z řepy, jak by se mohlo zdát, ale jednalo se o vdolky plněně ovocem či zeleninou. Maso se jedlo pouze v neděli a o posvíceních. V jiné dny se vařilo z brambor, hub, zelí, vajec a mléka. Hojně se používala cibule a česnek a čerstvé koření ze zahrádek, které jídlům dodali ten správný říz.
Právě brambory tvořily základ zdejší kuchyně. A to se zde objevily až na konci 18. století. Velmi rychle však nahradily původní pokrmy z prosa či pohanky. Brambory se připravovaly na stovky různých způsobů. Vařily se, pekly i smažily. Kdo by neznal kucmouch čili škubánky či sejkory, bramboráky pečené na sucho. Pro bramborák vůbec existují různé názvy, a tak se zde můžete setkat s bandorníkem, frncábníkem, kramflíkem i fofrovancem.
Stejně významnou roli jako brambory měly také houby, které se přidávaly do polévek i omáček. A žádná dobrá kuchyně by se neobešla bez chleba. A ten zdejší horalové péct opravdu uměli.
Ani horalové nebyli vždy tak drsní a když měli chuť na sladké, přišli na řadu blbouni či bublaniny. Blbouni jsou knedlíky na sladko plněné nejčastěji borůvkami a bublanina je buchta připravovaná z borůvek, třešní a švestek. Ochutnejte také vy zdejší kulinářské speciality!
